Účinnost rekuperace patří k nejčastěji citovaným parametrům a zároveň k nejhůře srovnatelným. Výrobce A uvede 92 %, výrobce B 85 % — a přitom v reálném provozu mohou být výsledky skoro stejné. Záleží na metodě měření, podmínkách a na tom, co přesně je pod číslem schované.

Co je tepelná účinnost a co říká

Tepelná účinnost rekuperačního výměníku vyjadřuje, jakou část tepla z odváděného vzduchu výměník předá příváděnému studenému vzduchu. Pokud odváděný vzduch má 22 °C a venkovní vzduch −5 °C, rozdíl je 27 °C. Výměník s 85% účinností ohřeje příváděný vzduch o 23 °C — tedy přibližně na 18 °C, než vstoupí do místnosti.

To je klíčová funkce rekuperace — zachytit teplo, které by jinak uniklo ven při větrání. Čím vyšší účinnost, tím méně energie musí doplatit vytápění. Detailněji se tématu věnuje článek účinnost rekuperace.

Účinnost výměníku ≠ celková úspora

Účinnost výměníku se týká jen přenosu tepla. Celková energetická bilance rekuperace zahrnuje i spotřebu ventilátorů (SFP faktor). Jednotka s 90% výměníkem, ale hladovými ventilátory, může mít horší celkovou bilanci než skromnější výměník se špičkovými EC motory.

Jak výrobci měří — proč nelze srovnávat napřímo

Problém je v metodice. Každý výrobce může zvolit různé podmínky měření — teplotu venkovního vzduchu, průtok, vlhkost. Výsledná čísla pak jsou korektní, ale neporovnatelná. Výrobce, který měřil při −2 °C venku, dostane jiné číslo než výrobce měřící při −15 °C.

Spolehlivé srovnání umožňuje certifikace třetí stranou. Certifikace Eurovent nebo PHI (Passivhaus Institut) garantují, že výrobce měřil podle standardizované metodiky. Pokud hledáte opravdu srovnatelná čísla, zaměřte se na tyto certifikované hodnoty.

Typ výměníku také hraje roli. Protiproudý (rekuperační) výměník dosahuje vyšší účinnosti než křížový. Rotační výměník (entalpický) přenáší i vlhkost — jeho účinnost se pak uvádí jako „entalpická" a zahrnuje i latentní teplo vlhkosti, což je jiný způsob výpočtu než u senzibilní účinnosti. Více o typech výměníků najdete v článku rekuperační výměník.

Kdy stojí za to platit za vyšší účinnost

Odpověď závisí na tom, jak dobře je váš dům zateplený a jak větrná je vaše lokalita. Ve velmi dobře zateplenéem pasivním domě, kde tepelné ztráty větráním tvoří 50–70 % celkových ztrát, je každé procento účinnosti cennější. V průměrném domě s méně těsnou obálkou je přínos menší — teplo uniká i jinými cestami a vyšší účinnost výměníku to nevyřeší.

Prakticky: rozdíl mezi jednotkou s 80% a 90% účinností v průměrném rodinném domě odpovídá ročním úsporám v řádu stokorun. Cena za prémiovější jednotku s vyšší účinností je přitom zpravidla o desítky tisíc vyšší. Návratnost tohoto rozdílu je tak velmi dlouhá.

Jiná situace je v pasivním domě nebo nízkoenergetické novostavbě, kde je rekuperace navržena jako páteřní prvek systému větrání a vytápění. Tam se vyšší účinnost vrátí rychleji — a může být podmínkou pro splnění energetické třídy budovy.

Vliv účinnosti na návratnost investice

Při výpočtu návratnosti rekuperace je účinnost jen jednou z proměnných. Stejnou nebo větší roli hrají: způsob vytápění (cena energie), počet měsíců topné sezóny, počet osob v domě a celkový objem větraného vzduchu.

Rekuperace s 85% účinností v dobře zatepleném domě s tepelným čerpadlem se vrátí jinak než stejná jednotka v průvanovém domě s plynným kotlem. Výpočet návratnosti pro vaši konkrétní situaci najdete v článku o návratnosti rekuperace.

Celkový přehled výběrových kritérií najdete v průvodci jak vybrat rekuperaci.

Časté otázky

Je entalpický výměník vždy lepší než senzibilní?
Záleží na klimatu a situaci. Entalpický výměník přenáší i vlhkost — v suchých zimách pomáhá udržet příjemnou vlhkost vzduchu uvnitř, takže vzduch neoddáváte tak vysušený. V letních vedrech ale může být přenos vlhkosti nežádoucí. Senzibilní výměník přenáší pouze teplo — je jednodušší a vhodný tam, kde problémy se suchem vzduchu nemáte.
Jak velký rozdíl v úsporách přinese zvýšení účinnosti z 85 % na 92 %?
V průměrném rodinném domě s rekuperací je rozdíl v ročních nákladech na vytápění mezi jednotkou s účinností 85 % a 92 % obvykle v řádu stovek korun. Přesné číslo závisí na klimatu, způsobu vytápění a tepelných ztrátách domu. Samotná účinnost výměníku přitom není jediný faktor — velkou roli hraje i spotřeba ventilátorů a těsnost celého systému.
Proč výrobci udávají různé metody měření účinnosti?
Neexistuje jedna universální norma, kterou by všichni výrobci povinně používali. Někteří měří podle EN 13141-7, jiní uvádějí vlastní laboratorní hodnoty při ideálních podmínkách. Hodnoty z různých metod nejdou napřímo srovnávat. Spolehlivé srovnání poskytuje certifikace Eurovent nebo PHI — ta garantuje jednotnou metodiku.

Mohlo by vás zajímat